​© 2016, PEN klub

  • Facebook Clean
  • Twitter Clean

Cenu Karla Čapka dostal spisovatel Petr Šabach

 

Cenu Karla Čapka pro rok 2016 dostal od Českého centra PEN klubu spisovatel Petr Šabach. Cena se udílí každý druhý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda oceněný autor a jeho dílo naplňují Čapkovy ideály, tedy přispívají k tomu, "aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty, nebo aby byly ubráněny".

 

Petr Šabach byl 7. ledna ještě v zahraničí, proto cenu převzala ředitelka nakladatelství Paseka Anna Horáčková a spisovatel poslal pořadatelům ceny a hostům slavnostního večera v rezidenci primátora video s pozdravem. Ve své řeči děkuje PEN klubu a také zakladateli Paseky Ladislavu Horáčkovi, který zemřel loni v létě. Petr Šabach patří ke kmenovým autorům nakladatelství Paseka."Nejméně polovina té ceny by měla patřit Láďovi Horáčkovi, který mě do toho zvláštního světa psaní uvedl," řekl Šabach. Požádal PEN klub, aby rozhodl o tom, na jaké účely by měla jít odměna s cenou spojená, která činí 100 tisíc korun. "Myslím, že nejlepší řešení by bylo, protože je to cena za literaturu, aby se ty peníze dostaly do oblastí, kde svoboda slova není takovou samozřejmostí jako u nás," řekl.

Podle poroty Šabach nalezl zvlášť přesvědčivý způsob, jak oslovit mladou generaci. Zejména tím, jak zdůrazňuje styčné rysy mezi vlastním projevem a myšlením svých čtenářů, jejich vnímáním světa kolem sebe, konstatovala porota, v níž letos zasedli Vladimír Karfík (předseda), Jiří Dědeček, Petr Kotyk, Michal Novotný a Jiří Stránský.

 

Vladimír Karfík o Petru Šabachovi
 

Porota měla za úkol zvolit českého spisovatele, jemuž bude udělena letošní cena Karla Čapka. Spoléhala se na autorův pražský patriotismus a neuvědomila si, že by mohl na chvíli opustit své Dejvice. Přehlédla, že už v jeho první knížce objevuje se Austrálie s povážlivou otázkou, jak ji potopit. V knize poslední jsme ho pak na pár dní mohli zastihnout v Londýně. Shodou nevyhnutelných okolností je Petr Šabach v tuto dobu ve Spojených státech. Spolu se čtenáři porota čeká, až se Petr Šabach vrátí, přesto mu uděluje Cenu in absentia. Lepší než in memoriam.
 

Hranice života Petra Šabacha se přesně kryjí s dobou od neradostných let padesátých, přes dvě mrtvolná desetiletí sedmdesátá a osmdesátá do dnešních dnů. O nich vydávají jeho prózy autentické a živé svědectví a postihují atmosféru doby. Petr Šabach je výrazným spisovatelem generačním, se svou generací roste, s ní prožívá mladá a planá léta i opožděný věk dospělosti na zlomu století, uprostřed ní vytváří svůj autorský typus. Od chvíle, kdy mohl svobodně publikovat, stal se tlumočníkem jejích osudů, jak šly od dětských let po práh únavy, kdy se hlásí stáří. Až na několik literárních exkurzů do světa jsou Šabachovy prózy věrné místu, odehrávají se v pražských Dejvicích, místě, kde spolu se svými vrstevníky vyrůstal a kde s nimi žije. Ze svých postav Petr Šabach nespouští vnímavý až zjitřený pohled, má pochopení pro jejich všední svízele. Sdílí s nimi plebejský pohled na svět, odpor k autoritám a ideologiím. Humor, s nímž o svých postavách vypráví, má určitou nostalgii, je laskavý i v nadsázce či parodii. Nezesměšňuje, šetří je, ironii obrací většinou proti sobě. V historkách, jež se vyznačují citem pro detail, gradací a přesnými pointami, ve všedních epizodách a okamžicích dokáže Šabach spatřovat záblesky prostých zázraků života. Není pak divu, že z toho povstalo dílo živé, a také celistvé.
 

Z běžného jazyka, jakým lidé vedou hovory na ulicích, v hospodách, vytvořil Petr Šabach  povídky osobitého a živého slovesného stylu, jaký je charakteristický pro soudobou moderní prózu. Do dnešních dnů prodlužuje velkou literární tradici, již známe z povídek Čapkových, z humoresek Jaroslava Haška i z jazyka, jímž v druhé polovině minulého století obohatil českou literaturu Bohumil Hrabal.
 

Stárnoucí samotář poslední Šabachovy knihy uniká před byrokratickým světem do samoty bez elektřiny, bez vody. Zdá se, že nástrahám se neubránil, neboť život v podobě ženy ho i tam málem dostihl. Samotář si však na poslední chvíli, možná prozatím, svobodu ubránil. Jeho životní cesta je tedy stále otevřená. 
 

Jiří Stránský: Laudatio

 

Po návratu z prvního věznění v květnu 1960 jsem se vydal za Josefem Škvoreckým, abych se ho zeptal, má-li vůbec cenu stát se v tomhle letopočtu spisovatelem. A Josef (tehdy pan Škvorecký) řekl: „Nemá. Radši buďte vypravěčem – spisovatel si může napsat, co chce, nebo co chce někdo jiný, vypravěč musí vyprávět tak, aby mu lidi naslouchali. Jenže oni nenaslouchají, když kecáte, nebo když ke svému vyprávění přidáte kudrlinky. A hlavně nelžete – to se taky pozná… A ať je při tom vyprávění i sranda – i kdyby zrovna veselo moc nebylo…“Atakdále. O mnoho let později jsme si tahle jeho slova připomněli a docela se bavili. Taky jsme si ale potvrdili, že to, co mi tenkrát na konci května řekl, platí. I proto se vší odpovědností a pořád ještě svéprávný prohlašuju, že PETR ŠABACH – jelikož už dávno splnil a dál plní Josefovy požadavky - si zasluhuje Čapkovu cenu především za své vypravěčství. A kdyby žil Láďa Horáček, jeho vydavatel, nakladatel a kamarád, půlka té ceny by patřila jemu. A první, kdo by se k tomu teď okamžitě hlásil, by byl Petr Šabach sám. Jenže tu není. Ale hlásit se bude – to se s každým vsadím.
 

Cenu Karla Čapka založilo České centrum PEN klubu v roce 1994, kdy byla poprvé vyhlášena u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze. Představuje bronzovou plastiku v podobě rozevřené knihy s oboustranným reliéfem Karla Čapka, kterou vytvořil sochař Vladimír Preclík.
Petr Šabach od svého debutu Jak potopit Austrálii vytvořil literární dílo vyhraněného projevu a stylu. "Život nepíše povídky s pointama. Nikomu z nás se nestala příhoda, která by se dala hned vyprávět v silvestrovské televizi," říká sám o svém díle. Jeho prózy posloužily jako náměty divácky úspěšných filmů Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý a Občanský průkaz.
 

Cena Karla Čapka pro rok 2016 se konala pod záštitou primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové, slavnostního večera se zúčastnil ministr kultury Daniel Herman, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy Eva Kislingerová a radní pro kulturu Jan Wolf. Přítomen byl také J. E. Moon Hayong, velvyslanec Korejské republiky v ČR, a zástupci společnosti Samsung a RSJ. O hudební doprovod se postaral saxofonista Vratislav Brabenec.

Cena Karla Čapka pro rok 2016 se konala pod záštitou primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové, slavnostního večera se zúčastnil ministr kultury Daniel Herman, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy Eva Kislingerová a radní pro kulturu Jan Wolf. Přítomen byl také J. E. Moon Hayong, velvyslanec Korejské republiky v ČR, a zástupci společností Samsung Electronics Czech and Slovak, s.r.o. a RSJ, a.s. O hudební doprovod se postaral saxofonista Vratislav Brabenec.

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Podobné aktuality

Prohlédněte si online výstavu 95 let Českého PEN klubu

April 4, 2020

1/10
Please reload

Nejnovější
Please reload

  • Facebook Classic
  • Twitter Classic
  • Google Classic