"Tak jako řeka teče nenávratně dál a nejde do ní vstoupit dvakrát, tak ani dějiny se neopakují. Přesto je dobře o minulosti přemýšlet, abychom si připomněli, jaké chování na mezinárodní scéně funguje a co naopak vede ke špatným koncům," řekl v úvodu svého zamyšlení nad paralelami mezi chováním Československa před Druhou světovou válkou a dneškem profesor Igor Lukeš, historik a honorární konzul České republiky v Bostonu.
V říjnu letošního roku si připomínáme sté výročí rozpadu rakousko-uherské monarchie a vznik Československé republiky, Český PEN klub se ustavil několik let poté a v roce 1938 se v Praze konal významný Světový kongres PEN klubu, který měl výrazně protifašistický charakter a symbolicky se odehrával v zemi, jež byla jako první ohrožena nacistickým Německem. Účastníci konference Dějinné paralely 1938 - 2018 se zamýšleli nad tím, v čem lze dnešní evropskou krizi srovnávat s třicátými léty v Evropě a hledat poučení. V diskusi se hovořilo i o tom, jak se vedení spisovatelské organizace a její členové vyrovnávali s vnějšími okolnostmi, tj. dvěma okupacemi a dvěma politickými převraty, jimiž naše republika od roku 1938 prošla, z jakého popudu došlo k obnovení činnosti „spícího centra“v roce 1989 a které osobnosti české kultury se v této věci angažovaly
Dvoudenní jednání v Grégrově sále Obecního domu zahájil předseda Českého PEN klubu Jiří Dědeček a přítomné pozdravila Regula Venske, členka výboru Mezinárodního PEN klubu a předsedkyně Německého PEN klubu. V dopoledním bloku vystoupil literární historik Jiří Brabec (Krize je hlubší, než jsme mysleli), historik a diplomat Jaroslav Šedivý (Sovětsko-německý pakt a Jalta - varovná paralela), spisovatel a publicista Karel Hvížďala (Léta 1938 - 2018 a média), novinář, překladatel a diplomat Luboš Dobrovský (Bez věrohodných osobností jsme ztraceni), psychiatr, spisovatel a vysokoškolský učitel Radkin Honzák (Kde jsme po století existence - z toho poloviny svobodné - a co s tím) a spisovatelka, publicistka a překladatelka Alena Wagnerová (Připomenutí díla a působení Wincy Schwarze).
V odpoledním programu mohli posluchači slyšet bohemistu, překladatele a diplomata Györgyho Vargu (Maďarsko „poživatel“ appeasementu 1938 - 2018), novináře a publicistu Petra Fischera (Na cestě z biedermeieru a zase zpět), filosofa a politika Daniela Kroupu (Ideologické mámení - falešné alternativy tehdy a dnes), spisovatele, překladatele, publicistu a diplomata Václava Jamka (Podobné symptomy, jiná diagnóza), teatrologa a publicistu Vladimíra Justa (Fašizující demonstrace v divadle: Vojcek, Národní divadlo, Praha 1926; Kat a blázen, Osvobozené divadlo, Praha 1934; Naše násilí, vaše násilí, Husa na provázku, Brno 2018), divadelního kritika a publicistu Jiřího P. Kříže (Stačí nám akce a reakce v dramatické tvorbě?), literárního historika a archiváře Památníku národního písemnictví Petra Kotyka (Zpráva o stavu osobního fondu Karla Čapka a jeho vily na Vinohradech), ředitelku Památníku Karla Čapka na Strži Kristinu Váňovou (Rok 1938 v korespondenci Karla Čapka) a předsedu Společnosti bratří Čapků Pavla Vespalce (PEN, Karel Čapek a Společnost bratří Čapků).
Spisovatelé si uvědomují, že literatura je nezanedbatelným kulturním kapitálem. Pokud má naše slovesnost vstoupit do širšího kontextu sjednocující se Evropy a naopak, pokud tento evropský kontext má proniknout i do našich kulturních souvislostí, je vědomí o významu a smyslu literatury stejně zásadní, jako sama její tvorba. O tomto tématu také diskutovali druhý den konference členové národních center PEN klubu z evropských zemí Andréas Becker a Sylvestre Clancier z Francie, Ifigenija Simonovic a Edvard Kovac ze Slovinska či Katicka Kulavkova z Makedonie Následovalo vystoupení spisovatele, překladatele a publicisty Jaroslava Veise, bohemisty, překladatele a publicisty Andrzeje Jagodzińského (Dějiny ne vždy se opakují jen jako fraška), spisovatele, esejisty a překladatele Lubomíra Martínka (Prosté, příliš prosté - o proměnách vztahů mezi autory, čtenáři a nečtenáři), filosofa a publicisty Václava Němce (Nacionalistické a autoritářské tendence v meziválečném období a dnes s podtitulem: Co by k tomu řekli Hannah Arendtová a Karl Jaspers), politologa a publicisty Jaroslava Šonky (Historie bez reflexe), spisovatelky a překladatelky Markéty Hejkalové (Co má společného Reinhard Heydrich a světový PEN klub?), spisovatele, turkologa a překladatele Tomáše Laně (Evropa a Turecko) a básníka, literární historik a editora Vladimíra Křivánka (Kongres za soumraku demokracie).
České centrum Mezinárodního PEN klubu sehrálo a stále hraje významnou roli v pražském, českém i mezinárodním literárním a kulturním kontextu. Jsme přesvědčeni, že jeho význam je závislý na kvality a věhlasu tvorby jednotlivých jeho členů. Tak tomu bylo v době předválečné, tak tomu je i nyní. Dnes jsme v závažnější situaci, znovu usilujeme o celoevropský literární kontext, jehož tradice, silná zejména v meziválečných letech, nabývá v soudobých společenských poměrech na důležitosti a aktuálnosti. Proklamované oceňování významu literatury by bylo jenom formální, pokud literatura a spisovatel nebudou chápány jako konstitutivní činitel kultury a společnosti s širokou čtenářskou recepcí.
Všechny příspěvky přednesené na konferenci Dějinné paralely 1938 - 2018 ve dnech 8. a 9. října 2018 v Obecním domě v Praze, pod záštitou primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové, vyjdou ve sborníku v listopadu 2018.
Konferenci finančně podpořili:
Magistrát hl. města Prahy, Obecní dům v Praze, Státní fond kultury ČR, skupina RSJ a Syndikát novinářů ČR.
Generálním partnerem Českého centra Mezinárodního PEN klubu je ICZ, a.s.
Mediálními partnery konference byl Český rozhlas Vltava a týdeník Respekt.
Foto Jiří Hubený, Petr Kotyk a Dana Mojžíšová
Předseda Českého PEN klubu Jiří Dědeček zahajuje konferenci Dějinné paralely 1938 - 2018
k 80. výročí Světového kongresu PEN v Praze.
Regula Venske, předsedkyně Německého PEN klubu a členka Mezinárodního PEN v Londýně
Grégrův sál v Obecním domě v Praze
Profesor Igor Lukeš, historik a honorární konzul České republiky v Bostonu: Osamělost sebestředného státu, příčiny českých porážek a neúspěchů od 30. let do současnosti
Filosof a politik Daniel Kroupa vystoupil s příspěvkem Ideologické mámení - falešné alternativy tehdy a dnes
Petr Kotyk, literární historik a archivář Památníku národního písemnictví, přednesl Zprávu o stavu osobního fondu Karla Čapka.
Památník Karla Čapka ve Strži vystavil během konference repliku Čapkova stolu.
Pavel Vespalec, předseda Společnosti bratří Čapků
Teatrolog Vladimír Just: Fašizující demonstrace v divadle
Luboš Dobrovský: Bez věrohodných osobností jsme ztraceni
Psychiatr Radkin Honzák: Kde jsme po století existence (z toho poloviny svobodné) a co s tím?
Historik Jaroslav Šedivý: Sovětsko-německý pakt a Jalta - varovná paralela
Ředitelka Památníku Karla Čapka na Strži Kristina Váňová: Rok 1938 v korespondenci Karla Čapka
Alena Wagnerová: Připomenutí díla a působení Wincy Schwarze
Jiří Brabec: Krize je hlubší, než jsme mysleli
Jiří Brabec, literární historik, editor, vědecký pracovník Masarykova ústavu Akademie věd ČR
Jiří Dědeček a Regula Venske
Petr Fischer, novinář a publicista, šéfredaktor stanice Vltava ČRo: Na cestě z biedermeieru a zase zpět
Petr Fischer a Igor Lukeš
Vladimír Karfík a Igor Lukeš
Tomáš Laně, spisovatel, turkolog, překladatel a diplomat: Evropa a Turecko
Vladimír Křivánek, básník, literární historik, editor a vysokoškolský učitel: Kongres za soumraku demokracie
Politolog a publicista Jaroslav Šonka: Historie bez reflexe
Filosof, publicista a vysokoškolský učitel Václav Němec: Nacionalistické a autoritářské tendence
v meziválečném období a dnes s podtitulem: Co by k tomu řekli Hannah Arendtová a Karl Jaspers
Petr Kotyk a Jaroslav Veis
Spisovatel, překladatel a publicista Jaroslav Veis
Spisovatel, esejista, překladatel Lubomír Martínek: Prosté, příliš prosté (o proměnách vztahů mezi autory, čtenáři a nečtenáři)
Petr Kotyk a Jaroslav Veis
Bohemista, překladatel, publicista a diplomat Andrzej Jagodziński: Dějiny ne vždy se opakují jen jako fraška
Petr Kotyk a Andrzej Jagodziński
Katica Kulavkova, Makedonský PEN klub
Edvard Kovac, Slovinský PEN klub
Petr Kotyk a Andréas Becker
Andréas Becker, předseda výboru pro vězněné spisovatele, Francouzský PEN klub