Jiří P. Kříž: Hlavně ať tvoří kvalitní divadelní inscenace!



Milí a vážení vy - v mém oblíbeném a čteném Deníku N!

Nechcete už ponechat v klidu problém, jestli Daniela je či není Špinar nebo Špinarová?! I bez seriózní a nezávislé publicistiky je toho plný internet! Oznámení na to téma by bylo bývalo stačilo.

Lidem (alespoň tolerantní většině) je celkem jedno, kdy se cítí líp, a čím být chce a je ta přiznaně divadelní kumštýřka, avšak k jiným ženám odjakživa nenávistný režisér.

Hlavně ať tvoří kvalitní divadelní inscenace!

Uměla takové Daniela tvořit už od Bratří Karamazových a Tmy v DISKu, a byl jsem první, kdo o mnoha dalších - například v brněnské Redutě, u ostravských Bezručů, u Klicpery v Hradci či v Kladně - psal často i pochvalné recenze, poznámky a glosy…

Ale neodvedla už takřka žádnou kloudnou práci od příchodu do Národního divadla – až po tu chválabohu zatím úplně poslední, v kontextu událostí až alegorického titulu Mnoho povyku pro nic mistra alžbětince. V hrobě se ten pisálek zase převaloval jak dominou Danielou zpráskaný nýmand a neumětel! (Tuším nepochválil však ten Povyk v Deníku N už ani Vladimír Mikulka.) V ND Špinar způsobila jen několik quasirevolučních skandálů (od šibování s bystami a portréty věčných a zasloužilých ikon Zlaté kapličky až po spor s Janem Burianem).

Je to podivný příběh obrácení Daniela v Danielu. Nejenom plný extrovertně komediantského exhibicionismu, ale i narůstající xenofobní zášti ke každému a ke všem, kdo o jeho tvorbě psát přestali, nebo si dokonce troufli zpochybnit její

smysl. Útočná obhajoba výhradně sebe sama/y namísto uměleckého výkonu ve vývrtce prostoduché, prostořeké a nesnášenlivé sekty.

Když to upřesním, tedy od chvíle, kdy ze Shakespearových (ale i jiných) nešťastných, tragických hrdinek světového dramatu, za všechny Ofélie, Desdemona, ale i Manon etc., začala Špinar na běžícím pásu vyrábět zrůdy, kurvy a karikatury ženství, začala s jejími jalově provokativními a sebestřednými kousky (po znamenité Rajmontově a úspěšné Dočekalově éře) zkáza činohry první české scény. Špinarové mise neměla ovšem oponenta, který by jí za to všechno aspoň o Velikonocích symbolicky, i když zbytkově pohansky, vyšlehal prdelku…

Nařknete mě z nekorektnosti? Mýlíte se. Nekorektní byla jen éra Daniely Špinar v Národním divadle.


Jiří P. Kříž, člen Českého PEN klubu

DANIELA ŠPINAR-Žena v mužském těle
.docx
Download DOCX • 876KB

  • Facebook Classic
  • Twitter Classic
  • Google Classic