Jiří P. Kříž: KRITIKOVA ŽEŇ (ŠEŇ) 17. května 2021


Lidi milí divadelní, a jim příznivě naklonění, už z té Žně dělám takový malý mailový časopis(náhražku za Klausovými balíčky definitivně pohřbený ROK – Revui otevřené kultury, kterou jsme víc než pětiletku – od roku 1984 - připravovali s Janem Skácelem). A tak jen stručně, protože dneska je všechno postaveno na přílohách:

I. Nevynechejte film Kočár do Vídně! tandemu Jan Procházka a Karel Kachyňa, uváděný k významnému životnímu jubileu Ivy Janžurové, ale se stejně znamenitými hereckými výkony Jaromíra Hanzlíka a Luďka Munzara (ostatní role jsou významné, ale podružné). O lidech na cestě k nové „svobodě“, řekl bych dneska. Recenzní nápovědu vám poslat nemohu, psal jsem o filmu recenzi v roce 1990 do Lidových novin, a můj strojopisný archiv zůstal v některém z bytů, které jsem sdílel s pořádkumilovnými ženami. Václav Březina hodnotil Kočár „jen“ 80%, já rovnou stovkou procent. Vedle Ucha to byl film, o který Svazem dramatických umělců na jaře 1989 ustavená komise na přehodnocení trezorových filmů a jejich uvolnění do distribuce musela nejvíc zápasit (tomu sboru předsedal Otakar Vávra). Kočár nakonec uvolněn byl, Ucho téže autorské dvojice ne. Věřte, je to jeden z největších filmů čs. nové vlny. Z roku 1966. Doporučuji hlavně lidem narozeným až po listopadu 1989, protože takové filmy z české produkce dneska nemají šanci zhlédnout. II. Přeposílám od režisérky Olgy Sommerové: https://www.hithit.com/cs/project/9635/michael-kocab-rocker-versus-politik Milí přátelé, natočila jsem a stříhám teď film o Michalovi Kocábovi. Stalo se náhodou, že je to v roce 30. výročí odsunu sovětské armády, který byl Michalovým nejzáslužnějším politickým činem. Prosím vás, pokud můžete, abyste odkaz na link dali na facebook nebo rozšířili mezi ty, kteří oceňují Michalovu hudbu a jeho účast v politice. Zdravím vás s přáním, abychom se dočkali lepších časů. Děkuju vám, Olga III. Právě jsem dočetl Vzpomínky Petra Oslzlého s předlouhým podtitulem Husa na provázku, univerzita v bytě, s Havlem na Hradě, houfy bilých psíčků v dramaturgii i v životě... Napsal jsem o nich takovou - nerecenzi pro Divadelní noviny (příloha Oslzlý Vzpomínky). Úhrnem ale: Stojí za to mít tu knížku v knihovně. Možná pak líp pochopíte, proč se v Brně i za husákovské bolševické normalizace žilo lidem o něco volněji než ve Stolici. Teď mě ovšem zase proklejí někteří vídeňští kamarádi – odsunutí (na to jsou Češi mistři) do Rakouska v rámci Asanace, když podepsali Chartu 77. Ale platí: S Husou, a nakonec i s Petrem Oslzlým, i když byl někdy nesnesitelný, bylo líp… A to mu správně i zůstalo.


Oslzlý Vzpomínky
.docx
Download DOCX • 21KB

IV. K mistrovským analýzám to dopracoval Vladimír Just, a tak dnešní Kritikova žeň patří vlastně hlavně jemu. Je až podivuhodné, že čistě teatrologickými prostředky dosáhl nejpřesnějšího a nejzávažnějšího rozboru nesystému vládnutí, aplikovaného bývalým komunistou a estébákem, podvodníkem světového kalibru, mocichtivým duchovním šuntem, uživatelem basic-češtiny zjednodušené už jen na argot, to všechno jména Babiš, s občasným, ale důrazným ucmrndnutím trosky z Hradu, a toho všeho povýšeného na rozklad demokracie, morálních a obecně lidských hodnot. Jeho esej, rozdělená na dvě části (přílohy Společnost rozdělná a Co vlastně ještě není divadlo), vyšla v Nové Orientaci serveru Forum 24. – Snad to není čtení nijak těžké ani pro vás (většinou „jsme jedné krve, ty i já“), ale kdyby přece (Jana Jabůrková, Danča Velímská, Ivan Kračmar, a bohužel i Svaťa Vičar nebo Zdeněk Špaček), dejte si jako předkrm aspoň o hodně „veselejší“ fejetonky odkrývající havlovskou i moliérovskou podstatu postavy Andreje Babiše v titulní roli s Andrejem Babišem (přílohy Babiš Hugo Pludek a Ze Šavla Andrej).


Společnost rozdělená
.docx
Download DOCX • 20KB
Co vlastně ještě není divadlo
.docx
Download DOCX • 23KB
Babiš Hugo Pludek-8
.docx
Download DOCX • 17KB
Ze Šavla Andrej d.1
.docx
Download DOCX • 16KB

V. Jako první otevírají divadla v Brně, skvělým mezinárodním festivalem Divadelní svět (od 20. do 25. května). Pak přiletí smršť premiér loňských, letošních, a pro jistotu hned i příštích! Všude! Osobně doufám, že všechny vstupenky v Brně neskoupili Slušní lidé nebo Miroslav Sládek (pokud ho neskolil kurvavir), a že to bude zase šťastné shledání. Ty první má přímo zbožně rád Dominik Duka. Kvůli urážce jeho i jejich víry se soudí s brněnským Národním divadlem už svatá tří trojjediná léta. Až je mi ho za tu péči, chudáka, líto. Naposledy jeho žalobu, jíž se zpětně domáhá zákazu a prohlášení za zvrhlé umění jakési nepřípustné muslimské produkce slovinského divadla v režii bosenského Chorvata, smetl jako neopodstatněnou a účelovou Ústavní soud České republiky. A tak si ten duchovní kardinálně povzdechl, že je to u nás už opravdu horší než v 50. letech. Přečtěte si toho Justa! On to vlastně nenapsal jen o Babišovi nebo Zemanovi. Hezky Jiří P. Kříž

  • Facebook Classic
  • Twitter Classic
  • Google Classic