Lidi milí divadelní a jim příznivě naklonění.
Divadla pořád nehrají.
Snaží se žít, jak to jen jde, a jejich pocity se rozprostřely do vějíře od naděje k rezignaci. Potěšit víc nikoho neumím. V zoufalství už jsem se vrátil ke komentování žírné a vlastenecky ururané české politiky. - Ten mně věnoval v roce 1970, kdy jsem se na chvíli stal redaktorem Hosta do domu, Oleg Sus. Jedinkrát v jeho životě jsem s ním seděl - v Akademické kavárně to bylo. On to slovo ovšem odvozoval od moravského ruralismu, spílaje samozřejmě literární sentimentalitě i kopulování prozaiků s rodnou hroudou. - Ostatně k politickým úchylkám se často utíká i Vladimír Just, se kterým se stále častěji (ale už dlouho) shodujeme i v názorech. Nejen při psaní o divadle. Notovali jsme si, aniž jsme se nějak domlouvali, i na konferenci Dějinné paralely 1938 až 2018 k 80. výročí Světového kongresu PEN klubu v Praze, srovnávajíce zrychlující se lavinu nacionalistických excesů tzv. druhé republiky s aktuálním vystoupením nejenom brněnských Slušných lidí na festivalu Divadelní svět při představení slovinského divadla v režii bosenského Chorvata v Huse na provázku. Souznění svalnatých nácků (bývali to mužní typové v Itálii, Německu, Francii, Polsku i v Československu, a dneska v Česku) s žalobou kardinála Duky, který požadoval po několika stupních soudů, aby lublaňské Naše násilí, a vaše násilí Olivera Frljiće prohlásily za zvrhlé umění, je dojemné. Je ovšem třeba objektivně poznamenat, že arcibiskup u těch českých soudů už definitivně neuspěl. A to byl přínos roku 2020.
Místo rozčarování posílám v příloze aspoň čtyři - taková novoroční vyprsknutí. Omlouvám se, že druhé z nich obdrží někteří z vás již poněkolikáté. Autor si jen ověřoval jeho účinnost. Je nesebedůvěřivý, nesmělý, plachý, bojácný, zakřiknutý... Jinými slovy: Upřesňoval a ostřil noty do G dur.
1. V Českém rozhlase už zase začala fungovat politická cenzura. V pořadu, ve kterém si Vladimír Just ještě před pár měsíci mohl dovolit ironizovat kohokoliv, třeba i prezidenty, což dělal se zvláštním gustem. V poznámce Jaký Zeman, takový Čapek, připomíná autor jen kvalitativní rozdíly mezi některými hradními kancléři. Byla odmítnuta ve veřejnoprávním médiu jako "příliš politická". V té souvislosti jen připomínám i neustávající tlak proti existenci "rubrik" 168 hodin nebo Reportéři nebo Newsroom ČT 24. O to víc začínají mít na dění v ČT vliv přisprostlá individua (po vzoru Hradu nebo Strakovky) typu Xavera Veselého. S duchovním potenciálem blížícím se IQ voličů Okamury či Vandase. Mám zase připomínat rok 1938? Začínalo to úplně
stejně.
2. V malé eseji (nebo je to možná causerie bez přírodních motivů), nazvané A na topole podle skal... snaží se Jiří P. Kříž analyzovat adventní start parlamentní předvolební kampaně roku 2021, zejména v souvislosti s ustavením dvou koalicí troufajících si vyprovodit z politiky Babiše. Autor dochází ovšem k truchlým závěrům. - Neudávejte ho, sám poslal tu veselou
úvahu poslancům ODS, TOP 09, Pirátů, STAN a KSČM. Ostatní partaje mají na webových stránkách místo adres svých členů, funkcionářů a zastupitelů jen "formuláře" pro připomínky občanů. Vzkaz od ANO, KDU-ČSL či od ČSSD je to jasný: Moc o vás nestojíme. - Obdrželi to autorovo proroctví ale i premiér a pracovníci hradní kanceláře včetně ducha svatého Jirky Ovčáčka.
3. Ještě Koalice před volbami v Přítomnosti ani nevyšly, a už vzniklo předvolební sdružení třetí. Jak shledáte v další příloze (Třetí koalice), JPK si dovoluje považovat ono teprve zamýšlené spojení pravých, možná ale už hodně na levačku sdružujících se Čechů za zvláště pokleslé. Dokonce rovnou za mezalianci. Nazval tu glosu Kupředu která?! - - - Jsem původem Brňák, tak
jsem to napsal hlavně kvůli Michalu Haškovi, který ČSSD před osmi lety poslal - s Plzeňákem Chovancem a dalšími hraduvěrnými - ke dnu. Proto jsem také jako příměr k velikosti slovenské univerzitní obce Sládkovičovo zvolil
Rosice u Brna. To je městečko, kde není ani rychlíková zastávka na jednokolejce mezi Brnem a Jihlavou. Rosice univerzitu nemají, zato obyvatel přes 6 tisíc. Bylo to s Haškem tak, že když k němu jako tiskový mluvčí nastoupil můj podřízený z brněnských Lidovek /asi před 10 lety, to už jsme v LN absentovali/, jeho prvním úkolem bylo nějak před veřejností ututlat
Haškův univerzitní a titulový handicap. Dodávám, že jeho mluvčím vydržel být necelý rok...
4. Letošní anketa Světa a divadla spoluurčující Ceny divadelní kritiky za rok 2020, bude asi hodně pestrá. Mně se podařilo vidět 83 divadelní premiéry, některým kolegyním a kolegům taky skoro tolik. Jiným ale třeba 22, ba dokonce jen 8. Ani i v mém návrhu nejsou letos inscenace ostravské (odpadl Ost-ra-var), zahraniční (neuskutečnily se ani další festivaly, a skoro nikam se vyjet nedalo), mnohé brněnské, zlínské, pardubické... Občas dbám ještě o čilost fyzickou a snažím se to dokazovat čtyřicátníkům, ale
raději i vnučkám a vnukům (jejda, "mačo" Luboš Xaver Tuna Veselý, člen Rady pro Českou televizi, by mě s tím přechylováním hnal), - tak s těmi školáky a školačkami jsem v červenci absolvoval i 183 kilometry, naštěstí jen Lednicko-valtickým areálem, s levou rukou v sádře. Takže často - když člověk vynechal v tom loňském roce premiéru, reprízy už se nehrály. Koncem února
jsme se vraceli ze sjezdovek v San Pellegrino, a hned po průjezdu Brennerem za námi Rakušané průsmyk již uzamkli. Nám tehdy ještě věřit nepřestali. Ba byli jsme na tom líp než oni... Ani jsme neměli čas vzpomenout na přeslavnou cestu tudy Borovského Havla s Dederou, kterak na rekreaci do Brixenu toho prvního druhý vezl (čtyři lahve mělnického v Budějicích zakoupené už dávno policejním sborem dopity, až to koně splašilo). - "Takovy to bude," říkával Bébin, kdo jste ho znali (muzikolog prof. Vysloužil na vysvětlení pro ty, co ne).
5. Lidé, čtěte!
Vám, kterým jsem ještě nepopřál osobně, odkazuji aspoň veselou mysl, což - jak víme - může být půl zdraví.
Hezky (to pozdravení mě zas Jan Skácel odkázal, a písemně)
Jiří P. Kříž