Petr Janyška: Polsko přepočítává hlasy z prezidentských voleb

Polskem hýbe v posledních dnech aféra, která může mít ohromný politický dopad. Týká se nesrovnalostí ve sčítání hlasů v nedávných prezidentských volbách. Podle údajů Ústřední volební komise v nich zvítězil kandidát národovecké pravice Karol Nawrocki a to o 370 tisíc hlasů.

Teď se však ukazuje, že tomu tak není, že čísla byla v reálu jiná. V některých okrscích se zjistilo, že místní komise sečetly chybně hlasy a Ústřední komise vyhlásila vítězství Nawrockého na základě chybných dat. Někde byl chybný součet v jeho prospěch, jinde naopak ve prospěch jeho protivníka Rafała Trzaskowského. Některé místní komise například zaměnily volební lístky pro jednoho a připsaly je druhému kandidátovi. Zda omylem či ne se ukáže.

Co z toho všeho vychází? Záležitost se časem nejspíš zklidní, oficiální výrok bude, že šlo o omezený počet individuálních případů, které představovaly jen malý počet hlasů a nemohly ovlivnit celkový výsledek voleb. Tak to zatím vypadá na základě postupného přepočítávání hlasů v některých sporných okrscích, jak o tom referují průběžně média.

Tři sta sedmdesát tisíc hlasů je velký rozdíl a je těžko představitelné, že by přepočítání některých okrsků mohlo celkový výsledek zvrátit.

Přepočítání výsledek voleb nejspíš neovlivní

Podle studie renomované Fundacje Batorego z minulého pátku měly dosud objevené nesrovnalosti ojedinělý, nikoli systematický charakter a nemohou změnit výsledek voleb. Volby podle nich nebyly zfalšované.

Experti ve studii ale zároveň upozornili, že ze 138 jimi studovaných okrsků získal Trzaskowski v 88 lepší výsledek, než podaly odevzdané archy (o 7727 hlasů), a ve 49 okrscích tomu bylo naopak ve prospěch Nawrockého (tam získal ve skutečnosti o 5512 hlasů víc).

Podle čerstvého průzkumu si ovšem 40% Poláků myslí, že volby mohly být zfalšované, opačného mínění je 45%. Znamená to, že dnem Nawrockého vítězství rozpolcení polské společnosti neskončilo, nedůvěra ve volební výsledek je velká a ukazuje to na stále velké napětí ve společnosti.

Premiér Donald Tusk si je jistě vědom výbušnosti celé kauzy a nebezpečí, že by mohla vést k ještě hlubší politické destabilizaci. Nemluvě o dopadu na mezinárodní image země. Premiér proto vyzval ke zklidnění, hned po volbách prohlásil, že uznává Nawrockého vítězství, a v pátek řekl, že je málo pravděpodobné, že by přepočet hlasů mohl mít zásadní vliv na výsledek voleb. Uťal tak dohady o tom, jak se k nesrovnalostem staví.

Zároveň ale v minulých dnech nechal advokáta Romana Giertycha, člena své strany, posílat četné stížnosti adresované Nejvyššímu soudu a žádat v nich přepočítání všech odevzdaných hlasů. V Tuskově straně existují evidentně dvě tendence, jedna chce situaci zklidnit, druhá chtěla naopak nový přepočet.

O pravosti voleb rozhodne zpolitizovaný orgán

Záležitost může rozhodnout jediný orgán, Nejvyšší soud. A to v extrémně krátké lhůtě, už v úterý 1.července.

A tady se dostáváme k neuralgickému bodu polského soudnictví, jež minulé vlády Jarosława Kaczyńského zdeformovaly a znevěrohodnily v očích veřejnosti. Polská justice je dnes nemocná a rozpolcená. Rozpolcená jako celá země.

Podle zákona má výsledek voleb a jejich pravost potvrzovat tzv. Zvláštní kontrolní senát Nejvyššího soudu. Tento orgán si vytvořila za svých vlád strana Právo a spravedlnost, PiS, zákon podepsal prezident Andrzej Duda a PiS ten orgán obsadil svými politickými tvářemi. Evropské soudní instance ho proto jako soud neuznávají, není pro ně nezávislý, ale zpolitizovaný. Jako takový ho neuznává ani Tuskova vláda a generální prokurátor navrhuje, aby se přezkumem voleb zabýval jiný orgán, tedy jiný senát Nejvyššího soudu, složený ze všeobecně uznávaných soudců. Nejvyšší soud ale jeho návrh odmítl.

Na dokreslení závažnosti sporu uveďme, že osmadvacet vesměs široce akceptovaných soudců Nejvyššího soudu a dokonce pět bývalých předsedů Ústavního soudu publikovalo v minulých dnech prohlášení, v němž rovněž odmítají legálnost zmíněného orgánu Nejvyššího soudu a myslí, že by měl výsledek voleb stvrdit jiný senát tohoto soudu, tak aby byl verdikt nezpochybnitelný.

Předsedkyně Nejvyššího soudu je ovšem politicky blízká Kaczyńskému a na navrhovanou změnu nepřistoupila. Lze jen těžko předpokládat, že výrok zmíněného orgánu Nejvyššího soudu bude ve společnosti přijat s úlevou a jako definitivní, výrazná část Poláků mu kvůli jeho vazbě na stranu PiS nevěří a pochybnosti nejspíš zůstanou.

Navíc podle polských médií by měl dnes, v pondělí 30.6., generální prokurátor Adam Bodnar nechat přepočítat hlasy v 296 okrscích. To už je vysoký počet a pokud by tam jeho tým našel či ne větší nesrovnalosti, mohlo by to situaci zklidnit nebo naopak zdramatizovat. Bude to navíc těsně před verdiktem Nejvyššího soudu ohlášeným na úterý.

Pokud zítra Nejvyšší soud potvrdí výsledek voleb, Karol Nawrocki složí 6.srpna přísahu a ujme se úřadu.

Z této polské zkušenosti pro nás vyplývá něco velmi podstatného: totiž jak je důležité pro stabilitu státu, aby soudy nebyly zpolitizované, nebyly ochotné pracovat na politickou objednávku a byly obsazené všeobecně uznávanými, nezpochybnitelnými jmény.