top of page

ČLENOVÉ PEN KLUBU

Antonín Bajaja

* 30. 5. 1942, Zlín

Web

Slovníkové heslo na Slovníku české literatury
 

Bibliografie

Mluviti stříbro, Mladá fronta 1982

Duely, Mladá fronta 1988 (2. vydání 2005, 3. vydání 2015)

Pastorální: Texty na betlémskou notu, Archa 1994

Na šéne blaue Dřevnici, Krabice 1996

O krávě, Vyšehrad, 2001

Zvlčení. Romaneto o vlcích, lidech a úkazech, Petrov 2003

S Oblakem nad pohádkami, Krajská knihovna Fr. Bartoše, 2004

Na krásné modré Dřevnici, Host 2009

Zpytování, Josef Vinklát, Liberec 2011, výběr fejetonů

 

Ocenění

Výroční cena nakladatelství Mladá fronta za román Duely

Oceněné v soutěži Evropský fejeton Brno 1993

Cena Křepelek (1994) za tvůrčí podíl na publicistickém pořadu Hlasy a ohlasy z domova Radia Svobodná Evropa

Magnesia Litera za román Zvlčení (2004)

Státní cena za literaturu za román Na krásné modré Dřevnici (2010)

 


 

Mluviti stříbro

Mladá fronta 1982

Autorův románový debut o životě na současné valašské vesnici vypovídá o dnešních mladých i starých lidech, o jejich vztahu ke světu, práci i sobě navzájem, o životních jistotách a moudrosti, bojující s rezignací a lhostejností.

 

 

Zvlčení

Petrov 2003

Vlk — slovo, které budí strach a ztělesňuje zlo. Pojí se s představou vlkodlaka, jehož tesáky se za úplňku zahryzávají do hrdla panny, zatímco zasněženým údolím uhání dostavník. Sanice sviští, koně ržají, vyjící smečka se chystá k útoku... O tom tato kniha není. Vlci na rozdíl od psů nevyměnili nespoutanost za soužití s člověkem. Vlci a lidé mají mnoho společného. Vlčice s vlky vytvářejí celoživotní svazky a podobně jako lidé vychovávají vlčata v rodinách, jež stmelují přirozené zákony. Próza Zvlčení nahlíží do života dvou rodin: lidské a vlčí. Tu vlčí vyhnali lovci a pastevci ze Slovenska do moravských Karpat, kde se postupně zabydluje. Protože se chová obezřetně, žijí rodiny odděleně, každá ve vlastním světě. Jejich příběhy se však pokradmu přibližují, až dojde k tajemnému prolnutí. A kdesi v pozadí je slyšet baladický tón starých legend.

 

 

Na krásné modré Dřevnici

Host, 2009

Konec starých časů ve Zlíně. I tak by se mohl jmenovat nový román A. Bajaji. Nebo také moravský Amarcord — vzpomínání na dětství, těsně po válce, kdy Zlíňané vítali osvoboditele chlebem a solí, na fotbalovém hřišti se konala veselice s popravou „gestapáka" a kdekdo z „buržoustů" věřil v návrat masarykovské republiky a baťovské prosperity.

To dětství mohlo být i šťastné, kdyby nespadla železná opona, Zlín se nestal Gottwaldovem a soudruzi nelikvidovali třídního nepřítele. Tak došlo nejen na rodinu autora, ale i na jejich přátele, tzv. reakcionáře, kteří přicházeli o majetek, postavení i svobodu. A právě postupný rozpad všeho dřívějšího a vyhasínání naděje na převrat — to je leitmotiv Bajajovy knihy. I když se ale životy rodičů a prarodičů hroutily, dětský svět se vznášel vysoko nad starostmi dospělých — až do okamžiku, kdy také jejich životy zasáhly „velké" dějiny a z propletence „pravdolží" se vyklubaly úzkosti a noční můry.

Kniha je stylizována jako výběr z dopisů sestře Janě (Jeanne), s níž autor ono slibné dětství prožíval. Texty, které do krásné modré Dřevnice vložil, občas připomenou tragikomické papírové loďky. Začaly vznikat v šedesátých letech minulého století a původně nebyly určeny k publikaci.

Státní cena za literaturu 2010; nominace na Cenu Josefa Škvoreckého 2010 a Magnesii Literu 2010 za prózu

 

 

Duely

Mladá fronta 1988 (2. vydání 2005, 3. vydání 2015)

Třetí vydání románu úspěšného prozaika, držitele Magnesie Litery a Státní ceny za literaturu. Kniha rozvíjí příběhy svárů svědomí s přetvářkou, citu s otrlostí, civilizace s přírodou — pozoruhodný je kupříkladu tragikomický boj starce s plchem coby připomínka zápasu rybáře s mořem a žraloky. Dějištěm vyprávění je Valašsko, kde „pokrok" a společenské zvraty útočí na dávné hodnoty. Poutavá je jak dějová linka, tak psychologie protagonisty — jeho vnitřní duel mezi JÁ a TY. JÁ hájí pozici pragmatického funkcionáře, TY mu vyčítá, co kvůli kariéře zradil a nakonec i cynicky vyslovil: Pravda možná jednou zvítězí, ale nám už to vadit nebude. Mezi řádky však tušíme vyšší řád a snesitelné lidství, přestože jsme svědky dvou vražd: první je zákeřná, druhá z lásky.

 

 

Zpytování

Josef Vinklát, Liberec 2011

Sedmnáct fejetonů a Oblet Země za několik minut

bottom of page