Agadir0.jpg
sencov obalka na pov.jpg
  • Oleg Sencov

Divadlo Agadir uvedlo 20. prosince 2020 scénické čtení z téměř neznámé autobiografie ukrajinského režiséra Olega Sencova. Nikdy netvořil prvoplánově politická díla, vždy mu šlo jen o mezilidské vztahy. Sledujeme jeho příběhy od dětství do dospělosti. Jsou jedinečné i univerzální jako vždy, když se střetneme s dobrem i zlem. Takže: nic nového pod sluncem, ale pořád je čemu se divit.

"Narodil jsem se v pondělí třináctého. Určitě mám i kvůli tomu skvělý život. Dětství bylo, jaké dětství bývá – zářivý čas. Vyrostl jsem na vsi,

v napolo inteligentské rodině: matka byla učitelkou, otec řidičem. Nežili jsme si bohatě, ale na nic špatného se nepamatuji," začíná vyprávění o svém životě ukrajinský režisér Oleg Sencov, odsouzený v Rusku k 20 letům vězení za terorismus a odpor vůči ruské anexi Krymu. Jeho vzpomínky vyšly v říjnu 2018, kdy se Sencov po 144 dnech rozhodl ukončit hladovku ve vězení na severu Sibiře, protože mu proti jeho vůli hrozila nucená výživa. Na jeho zhoršující se zdravotní stav upozorňovala řada umělců a politických představitelů po celém světě, za jeho propuštění se zasazuje také České centrum Mezinárodního PEN klubu, které Sencovovy vzpomínky pod názvem Autobiografie (v literární podobě) vydalo v edici Knihovnička PEN klubu.

Z ruštiny přeložila Petruška Šustrová.

Knihu lze objednat na 605 253 234, nebo koupit v kanceláři PEN klubu: Kolowratský palác, Ovocný trh 6, 110 00 Praha 1.

Agadir1.jpg
Agadir6.jpg
Agadir4.jpg
Agadir5.jpg
sencov obalka.jpg
Agadir8.jpg
Agadir2.jpg
Ag1.jpg
Ag8.jpg
  • Peter Gehrisch
Ag3.jpg
Ag7.jpg
Ag4.jpg
Ag2.jpg
Ag6.jpg
Ag5.jpg