​© 2016, PEN klub

  • Facebook Clean
  • Twitter Clean

Je ve střední Evropě ohrožena svoboda slova?

 

 Skupina členů Německého PEN klubu vedená mluvčím Benediktem Dyrlichem oslovila kolegy z Českého centra Mezinárodního PEN klubu s myšlenkou na uspořádání debaty k 30. výročí listopadových událostí, které vedly k obnovení demokracie v naší republice. Hlavním zájmem této pracovní skupiny je navázat užší literární kontakty se spisovateli v nejbližších zemích směrem na východ od hranic Německa, tedy v České republice, v Polsku, Slovensku a v Maďarsku.

 

Setkání se uskutečnilo 22. října v Kolowratském paláci v Praze a zúčastnili se ho za Německý PEN klub členka prezídia Simone Trieder, Agnieszka Lessmann, Harald Gröhler a mluvčí pracovní skupiny lužickosrbský básník Benedikt Dyrlich, za Český PEN jeho předseda Jiří Dědeček, Ivo Harák, Petr Kukal a garant celé akce za českou stranu Milan Hrabal, jenž se ujal vedení diskuse na téma Je ve střední Evropě ohrožena svoboda slova? Úvodem uvedl příklady aktivit čelných představitelů státu vedoucí k ohrožení svobody slova a demokracie (prezidentův boj s médii, premiérova snaha řídit stát jako firmu apod.). Připomněl mimo jiné stanovisko Evropské novinářské federace, podle níž česká média jsou pod tlakem politiků a veřejnosti, informoval rovněž o novém webu české Amnesty International s názvem Přituhuje, jenž se zaměřuje na aktuální situaci v Polsku a v Maďarsku, která může vést k omezování svobody a práva obyvatel. Němečtí kolegové uvedli příklady z Německa: podle nich není demokracie a svoboda projevu ohrožována z vládních míst, ale spíše politickou stranou AfD nebo teroristickými skupinami.

 

 

Hned na počátku debaty se obě strany shodly, že svoboda slova je v našich zemích ohrožena a že spisovatelé, novináři a publicisté musí navzdory všem překážkám o těchto tématech neustále psát. Je také třeba dodávat odvahu ostatním kolegům, aby objektivně informovali o dění ve společnosti, nebáli se cenzury nebo nepodléhali zbytečné autocenzuře a ve svých textech poskytovali veřejnosti pestrý a pravdivý obraz o všem, co se kolem nás děje.

"Kdo píše pravdu, kdo píše svobodně, nemusí mít strach," řekl předseda Českého PEN klubu Jiří Dědeček a uvedl jako příklad Bohumila Hrabala nebo Ivana Martina Jirouse, kteří nemohli vydávat své texty, ale psali je alespoň pro přátele, což u mnohých platí i dnes. Dana Kalinová, členka Českého PEN klubu a dlouholetá ředitelka knižního veletrhu Svět knihy,  poznamenala, že autoři, kteří si stěžují, že jejich díla nejsou z nějakých důvodů publikována, by měli hledat podporu vydání svých děl u nezávislých médií, jako to například dělá Radka Denemarková. Vyzvala účastníky debaty, aby podněcovali  podobná setkání také se slovenskými kolegy.

 

Jedním z návrhů, jež vzešly z diskuse německých a českých literátů, je vytvořit seznam knih, které se zabývají uvedenými tématy (historie českoněmeckých vztahů, nevraživost některých skupin obyvatelstva a dění v příhraničních regionech, extrémní nacionalismus, problematika menšin atd.) a následně je prezentovat např. na knižních veletrzích v Lipsku, Svět knihy Praha, prostřednictvím webových stránek obou PEN klubů, případně na literárním festivalu ve Františkových Lázních v roce 2020 apod. Knihy, které ještě nebyly přeloženy do češtiny resp. do němčiny, je třeba nabídnout překladatelům a vydavatelům.

 

Milan Hrabal německým a českým kolegům spisovatelům položil otázku, jak jejich centra PEN klubu reagují na případy, jež se týkají pronásledování či dokonce vražd spisovatelů a novinářů ve světě, které zveřejňuje Mezinárodního PEN klubu na svých webových stránkách. Jiří Dědeček odpověděl, že Český PEN klub všechny závažné případy sleduje a buď formou dopisů  příslušným zastupitelským úřadům či protestů přes Interational PEN na ně reaguje, a všechny problematické případy sdílí též na svém webu a facebooku. Rovněž Německý PEN klub na ně reaguje. Členka prezídia Německého PEN klubu Simone Trieder ve svém vystoupení zdůraznila, že pro Německý PEN je téma demokracie a svoboda projevu velmi důležité. Mimo jiné zmínila šířící se rasismus a upozornila na vnitřní příčiny tohoto jevu v Německu, kde se dodnes vyrovnávají v následky nacismu a druhé světové války. Prezidium Německého PEN klubu vydalo prohlášení, jež kritizuje tureckou invazi do severní Sýrie a vyzývá NATO, OSN a EU, aby rozhodně  odmítly tureckou agresi a uplatnily hospodářské sankce. Svou kolegyni názorově podpořili Harald Gröhler a Agnieszka Lessmann.

 

Jaké projekty mohou tedy obě centra nabídnout ke zlepšení stávající situace? Vydávat knihy autorům, kteří jsou ve svých zemích pronásledováni. Český PEN klub v tom má bohaté zkušenosti. Během deseti let už vydal knihy mnoha zakázaným nebo pronásledovaným autorům v edici Knihovnička PEN klubu (zpočátku ve spolupráci s organizací Člověk v tísni). Jsou to např. básníci Jorge Olivera Castillo (Kuba), Ahmed Arif (Turecko), tibetská básnířka Tsering Woeser, kurdský romanopisec Haitham Hussain nebo významný čínský spisovatel Liou Siao-po. Český PEN klub vydal také antologii devíti íránských básnířek nebo Autobiografii Olega Sencova v době jeho věznění. Nyní připravuje k vydání soubor překladů básní íránské básnířky Forúgh Farrochzád.

 

Účastníci diskuse se shodli, že je třeba častěji diskutovat,o tom, jak by spisovatelé mohli společně svobodu slova bránit, posilovat vzájemné porozumění a zprostředkovávat díla našich autorů. Je to úkol pro Německý a Český PEN klub: uspořádat další setkání a akce s podporou Česko-německého fondu budoucnosti. Benedikt Dyrlich a Jiří Dědeček se dohodli, že na příští setkání připraví pět diskusních bodů, které obě strany nejvíce zajímají.

Zástupci Německého PEN klubu projevili zájem setkat se pracovně již na knižním veletrhu v Lipsku v roce 2020. Předseda Českého PEN klubu Jiří Dědeček proto přislíbil, že s ministrem kultury ČR projedná možnost, aby byl vytvořen pro takové jednání prostor. Mluvčí pracovní skupiny Německého PEN klubu Benedikt Dyrlich navrhl jako první symbolický krok společných aktivit vydat sborník z textů, které byly přeloženy pro společné čtení 22. října 2019 v Lužickém semináři, v příštím roce uspořádat konferenci nebo diskusní fórum v Praze a v Drážďanech a zároveň uspořádat besedy se spisovateli na univerzitách a gymnáziích, například v Pirně, v Žitavě, v Ústí nad Labem, ve Varnsdorfu apod. K tomu bude třeba připravit společné projekty obou PEN klubů s pomocí Česko-německého fondu budoucnosti a dalších grantových institucí.

 

Po skončení diskuse se uskutečnilo společné veřejné čtení německých, lužickosrbských a českých autorek a autorů v Lužickém semináři na Malé Straně. Pořadem provázel autor scénáře a překladů přítomných německých autorů Milan Hrabal. Úvodem dal slovo místopředsedkyni Společnosti přátel Lužice Elišce Oberhelové, která hosty seznámila s historií a významem Lužického semináře. Poté své texty a překlady textů svých kolegů přednesli Milena Fucimanová, Agnieszka Lessmann, Simone Trieder, Bronislava Volková, Benedikt Dyrlich, Harald Gröhler, Ivo Harák, Milan Hrabal a Petr Kukal, písněmi a hrou na kytaru večerem provázel Jiří Dědeček. Četlo se česky, německy, ale i lužickosrbsky, což ocenila zejména skupinka lužickosrbských studentů. Simone Trieder závěrem poděkovala za pozvání a vyslovila naději, že spolupráce obou PEN klubů bude pokračovat.

 

 

 

 

 

Akci ve spolupráci s Německým PEN klubem a Společnost přátel Lužice pořádalo České centrum mezinárodního PEN klubu. Děkujeme Haně Linhartové a Milanu Hrabalovi za překlady textů pro autorské čtení, Barboře Zálohové za tlumočení debaty a Ivovi Harákovi za tlumočení večerního programu v Lužickém semináři.

 

Dana Mojžíšová

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Podobné aktuality

Prohlédněte si online výstavu 95 let Českého PEN klubu

April 4, 2020

1/10
Please reload

Nejnovější
Please reload

  • Facebook Classic
  • Twitter Classic
  • Google Classic