Jiří P. Kříž: GLOSA K POVZBUZENÍ NAD „POUČENÍM Z KRIZOVÉHO VÝVOJE"

Pořád se něco děje! Hned v první diskusi Událostí Komentářů veřejnoprávní televize uprostřed minulého týdne předvedla europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), jak „vymodelínovat“ pajduláka z krasomluva ušlechtilejšího než Martin Kupka (ODS) – totiž z Libora Vondráčka (původně Klausův Svobodný, dnes po Petru Machovi druhý duchovně „svobodný“ mezi Okamurovými nácky, tedy rétoricky exhibující za SPD).

Po oboustranně nudném rozběhu o zastropovování cen pohonných hmot následoval zhruba od dvanácté minuty střet o ETS2. Tu normu v europarlamentu v jeho upravené podobě přijali právě – dokonce i evropští poslanci z Babišova hnutí.

Vondráčkův pracně vystavěný argument, že na místě je spokojenost rovnající se aktu, kdy někdo místo slibovaných „pětadvaceti na holou nasází jen patnáct“ (formálně jsem tu metaforu ocenil, obsahově je to ovšem kravina), znehodnotila Nerudová poznámkou, že zatímco ona ve společné Evropě na tom zadání jako zpravodajka usilovně pracovala vstříc konsensu, Vondráček chodí „jen plkat do televize“.

A už to jelo. Nerozpakovala se nazvat jeho piruety, pravda, kultivované, ale pouze s jednoduchými, tedy neodpíchnutými Rittebergery planým žvaněním, a trpělivě snášela argumenty na hlavy jurodivých tvořitelů nonsensů v zemi kondelíkovských tažení populistů proti Evropské unii. Z Vondráčka, poprvé viditelně vykolejeného, nadělala jednohubky…

Až se tak s politickými dědici Václava Klause naučí diskutovat větší množina těch, kdo zavinili vítězství Babišovy koalice, bude ta jeho k totalitě srdnatě nakročená družina zase k poražení.

JIŘÍ P. KŘÍŽ