top of page

Malá kritikova žeň (šeň) s předprázdninovými Šťastnými pondělími



„Jezdím si“ po festivalech

(Zlín /Setkání/Stretnutie/, Ostrava /Dream Factory/, Liberec /Šaldova šňůra/, Hradec Králové /mezinárodní Regiony/), i do Polska na vysněného Hamleta Jany Janěkové s muzikou Dady Klementové jsem si odskočil, reflexe několika skvělých premiér*) pro vás v počítači nebo aspoň v hlavě nosím, lidi milí, divadlu a příbuzným oborům příznivě naklonění.

Nic nepíšu, nic nečtu, ale Šťastné pondělí Jindřicha Šídla nevynechávám. Krásný úděl. O dvě červnová se nemohu nepodělit s vámi.

  1. Nejprve Šťastné pondělí z 9. června na téma

MYSLELI JSME TO DOBŘE, ALE DOPADLO TO JAKO VŽDYCKY!

Upozorňuji voliče ODS mezi námi, že tento díl obsahuje skandální připomenutí neslučitelná s jejich životy a názory.

  1. A nemohu neposlat ani poslední předprázdninové Šťastné pondělí z 23. června na téma

JAK BABIŠ S OKAMUROU PEKLI DORT: JEJICH KOALICI  SPOJILY UKRAJINKY!

Upozorňuji voliče ANO a SPD mezi námi, že tento díl obsahuje drastické záběry neslučitelné s jejich životy a názory.

Mám to ještě komentovat?

Přeji veselé a činorodé prázdniny.

Hezky

Jiří P. Kříž


*) Aspoň Kritikovu žeň (šeň) pro vás po nocích ještě smolím:

Tenkrát v Rusku Tomáše Vůjtky a Ivana Krejčího v Aréně Ostrava, Welshovy Noční můry s čápem marabu v režii Tomáše Ráliše v MeetFactory Praha, Mou vlast České filharmonie, Dekkadancers a Divadla bratří Formanů (režie Janek Jirků, Matěj Forman a Štěpán Pechar, hudební úprava a dirigent Marko Ivanović, šéfdirigent Opery ND Brno a externí dirigent České filharmonie Praha), Pépeho Boleslava Polívky v brněnském Divadle Bolka Bolívky, kterého nehraje Polívka, Nebezpečné známosti Jakuba Čermáka v Divadle F. X. Šaldy v Liberci,  Zemi mezi mantinely Jana Večeři a kolektivu v Yposilonce.

Osobně tu inscenaci doporučím k zhlédnutí srandovnímu kladenskému primátorovi Volfovi, a nejen proto, že hokejoví útočníci v této inscenaci nefaulují - jako on kladenské divadlo; a coby virtuálního snílka ho jistě uspokojí, že podle jeho duchaprázdné představivosti - pro něj jinak nedostupná vagína se mu zjevila v látkovém divadelním horizontu se zipem v propagačním spotu k hříčce pro maminky s batolaty Má-Mě loutkářů z Lampionu, což on osobně rozkřičel po všech kladenských kanálech **). Naskýtá se mu v tom svěžím kousku Studia Ypsilon možnost objevit podobných vagín na témže horizontu nejméně sedm, a bez zipu, z čehož ale může chabrus Volf dostat psotník, a potom ujímání, že po pražských kanálech se mu to rozkřičet nepodaří…

Dále vám určitě podrobněji popíšu Na větrné hůrce Jakuba Šmída ve Velkém divadle v Plzni (ta znamenitá inscenace se v září trestuhodně neobjeví na domácím mezinárodním festivalu Divadlo Plzeň!), Hotel Strindberg Michala Dočekala v Činohře Národního divadla Brno, Manon Lescaut Stanislava Moši a souboru Městského divadla Brno na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea, Senzibila Petra Mančala v Šumperku, Pozdě příchozího Jana Holce, i jeho inscenaci Ickeho variace Schillerovy Marie Stuartovny (uvidím po festivalu Dream Factory Ostrava i dnes /24. června/ podruhé na Regionech v Hradci), a možná i Nepřítele lidu (znovu Holec), a také Krysaře režisérky Daniely Špinarové, to všechno v Divadle Petra Bezruče v Ostravě (poslední dvě jmenované inscenace zhlédnu o posledním červnovém víkendu v pražské Arše+), LásKKKu Adama Steinbauera o mocné a uhrančivé síle pravými Američany milovaného Ku-kluck-klanu ve Švandově divadle, Komunu Ondřeje Sokola v Činoherním klubu, Můj boj. Zamilovaného muže Jana Mikuláška v Divadle Na zábradlí, tisící reprízu Hrdého Budžese Ireny Douskové s Bárou Herzánovou v režii Jiřího Schmiedta v Divadle A. Dvořáka Příbram atd.

Berte to už jako doporučení pro divadelní sezónu 2025/2026

(v případě Hrdého Budžese už repríz nad tou tisící, která se uskutečnila 7. května).

V divadle na rozdíl od české politiky se pořád něco děje.

I když… Národu role dědičná je stále víc nakloněna hluboké orbě demoGratů typu Marka Bendy. To jemu podobní týpci řídí svůj parlamentní mikrosvět (v dolní sněmovně se s novou dobou narodili, v ní taky umřou) už jen esemeskami: „Deníku N neposkytovat žádné rozhovory! A nečíst! Chtějí ODS zničit!“ „Na Šťastné pondělí od příštího úterý nekoukat! Šídlovi neodpovídat na pozdrav!“ „JPK zase prudí! Snížit důchod podle zákona o vítězství blbosti nad rozumem napříč politickým spektrem.“ - Inu, geny jeho taty Václava se nezapřou. Ten se kamarádil i s chilským diktátorem Pinochetem. Synek zatím jen ví, kdo všechno kolem něho jsou úchylní prasáci. A tak se chtě nechtě stále víc také on podobá Babišovi, Ficovi, nebo dokonce Okamurovi.

**) S politickými demoGraty typu Milana Volfa drží pilně krok (stejně jako za normalizace) posluhovačtí odborníci. O tom svědčí mimo jiné i fakt, že grantová komise Ministerstva kultury ČR kladenskému primátorovi Volfovi jeho „boj proti vagíně“ nejenom uznala, ona navíc iniciativně Divadlu Lampion nepřidělila požadovaný grant. To si v Kladně ta komis šplhla! - Volf si kdysi spočítal, že kariéru nejsnáze udělá s ODS. Do cesty se mu ale postavil Dan Jiránek (také ODS), a tak se začal paktovat – nejprve s nesmrtelnou tetou Janou Bobošíkovou, a protože nezabralo ani to, lepil dál kariéru s Volbou pro Kladno (v koalici s ANO a s KSČM).

Stmivání na východě se tomu říká…

Jak v té šavlovačce má ale obstát kladenské divadlo?!

 
 
 

Commentaires


  • Facebook Classic
  • Twitter Classic
  • Google Classic
  • Facebook Clean
  • Twitter Clean
bottom of page