Petr Janyška: Donald Tusk chce novou vládou zvrátit dosavadní dynamiku
- Dana Mojzisova
- 24. 7.
- Minut čtení: 3
Prohrané volby před téměř dvěma měsíci, kdy neuspěl prezidentský kandidát polské vládní koalice, byly pro její tábor traumatickým šokem. Nikdo najednou nevěděl jak dál, nebyl plán B. Vrátil jsem se před pár dny z Polska a tuhle bezradnost ve společnosti tam bylo cítit na každém kroku. Jako by byla tatam naděje, kterou přineslo vítězství liberálních sil pod vedením Donalda Tuska před dvěma lety.
Přitom Polsko je parlamentní republikou, exekutivní moc tam má vláda, nikoli prezident, a současná koalice má v parlamentu pohodlnou většinu a před sebou ještě dva roky. Prezident ovšem může vetovat vládní zákony a od první chvíle bylo jasné, že toho bude nový prezident Karol Nawrocki využívat, podobně jako to už dělal jeho předchůdce Andrzej Duda.
Opoziční strana Právo a spravedlnost, PiS, se po vítězství svého kandidáta 1.června začala chovat, jako by už byla na krok od vlády, Jarosław Kaczyński vážně žádal, aby kabinet odstoupil, slyšet bylo o předčasných volbách či o tom, že místo Tuska by měl přijít někdo jiný. Ve vládním táboře i v části státního aparátu se začalo šířit poraženectví, zaměstnanci začali mít dojem, že PiS bude brzy zpátky a že je lepší nevyvíjet teď žádnou aktivitu.
Krajní pravice začala organizovat na hranici s Německem skupinky samozvané domobrany, jež měly kontrolovat, aby odtamtud nepřicházeli údajní nelegální imigranti, které prý německá policie vytlačuje do Polska a vláda to prý neuhlídá. Žádní ovšem nepřišli, ale krajní pravici se podařilo rozehřát atmosféru na bod varu. Tusk reagoval tak, že posílil hranici vojáky a policií.
Dlouho se čekalo na Tuskův signál jak dál
Liberální voliči čekali po fiasku prezidentských voleb na nějaké Tuskovo jasné slovo. To přišlo včera, ve středu, kdy premiér oznámil obměnu vlády, jež by měla vlít do žil koalice novou krev. Není to změna hluboká, nějakou větší premiér provede nejspíš až krátce před volbami v r. 2027, aby do nich šel s neopotřebovanými tvářemi. Dosavadní vláda má podporu pouze třetiny dotazovaných.
Končící prezident Duda dnes rychle přijal přísahu nové vlády. Do posledních dnů se vůči Tuskovi ostře vymezoval, stačil ještě dát milost temné postavě krajní pravice Robertu Bąkiewiczowi, bývalému šéfovi „Národně radikálního tábora“, odsouzenému za násilí proti starší paní, aktivistce „babičce Kasie“. Dnes ale ukázal premiérovi vstřícnou tvář, nechtěl už asi ke konci svého mandátu vyvolávat konflikt.
Tusk se změnou vlády snaží nastartovat novou dynamiku a apelovat na mobilizaci z před dvou let, chce zvrátit defétismus a pustit se znovu do křížku s PiSem. Nová vláda prý bude tvrdě pracovat na bezpečnosti státu, a to jak na východní hranici, tak uvnitř země včetně hybridních hrozeb. Premiér pochopil, že lidé jsou dnes plni obav a že pocit ohrožení je politickou matérií, kterou opozice a nový prezident proti němu použijí, jak jen budou moci.
Sikorski posiluje
Hlavní novinkou je výměna ministra spravedlnosti a zároveň generálního prokurátora Adama Bodnara, snad jediného nestraníka v končící vládě. Měl před sebou sisyfovský úkol ozdravit systém spravedlnosti, který minulé vlády PiS poničily. Část Tuskova tábora ho ovšem
kritizovala, že postupuje pomalu a že staré zprofanované tváře stále sedí na svých místech. Nahradí ho známý soudce Waldemar Żurek, v dobách vlády PiS odvážný kritik jejích deformací soudního systému, za což mu tehdejší vláda znepříjemňovala život včetně několika desítek disciplinárních řízení. Lze předpokládat, že teď bude postupovat razantně v očistě soudního systému.
Druhou novinkou je posílení ministra zahraničí Radosława Sikorského, povýšil na vicepremiéra. Je dnes nejpopulárnějším politikem Tuskovy strany Občanská platforma, tvrdě a vtipně reaguje na ruské nepravdy na mezinárodních fórech i na kroky polské krajní pravice doma. Nedávno nečekaně protestoval ve Vatikánu ve věci dvou polských biskupů, kdy jeden kázal, že „Polsku vládnou političtí gangsteři“. Dá se očekávat, že Sikorského role teď na domácí půdě bude ustát tvrdý střet s novým prezidentem, který bude chtít rozhodovat o zahraniční politice i o podobě diplomacie včetně jmenování velvyslanců. A že Tusk si ho připravuje jako svého možného nástupce.
Diskutabilním rozhodnutím premiéra je zrušení ministerstva pro rovnost, jež připravilo zákon o partnerských svazcích, v Polsku dosud neexistujících, a teď je osud zákona nejistý. Soudě podle dosavadních výroků nově zvoleného prezidenta, ten takový zákon nikdy nepodepíše. Nemění to ale nic na tom, že by ho vláda měla předložit, aby ukázala voličům, kteří ho chtějí, že to myslí vážně. Teprve potom bude možné vidět, jak se zachová prezident.
Autor nedávno vydal knihu o vládách Kaczyńského a PiS „Polsko vejpůl“ (nakl. Novela Bohemica)
Comments