Český PEN se podílel na konferenci o demokratických hodnotách v době války

V poslanecké sněmovně proběhla 4. prosince 2023 konference pod názvem Jak sdílet, prosazovat a chránit evropské a demokratické hodnoty v době války. Zorganizovalo ji Evropské hnutí v České republice a Institut evropských demokratů ve spolupráci s Českým centrem Mezinárodního PEN klubu a Evropským Institutem Renaissance pod záštitou ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka a poslance Jana Berkiho, člena Výboru pro evropské záležitosti. Na konferenci vystoupila řada našich i zahraničních hostů. Za Český PEN promluvil jeho předseda Ondřej Vaculík. Jeho příspěvek Evropa snů a skutečností je k dispozici na https://youtu.be/VcSPy7Mph2I

Ondřej Vaculík, předseda Českého PEN klubu, při projevu na konferenci

Foto: Jaroslav Veis

V průběhu konference zaznělo mnoho konsenzuálních stanovisek i některých kontroverzních, které otevírají otázku, zda současná Evropská unie odpovídá výzvám, kterým jako příznivci demokratického řádu čelíme s ochranou mínění menšin, plně respektujíc ty většinově zvolené. Co je v tomto období podstatné: O vítězi nelze hovořit jako o někom, kdo má největší procento hlasů, ale vítězem je ta politická síla, která má možnost shromáždit vládní kabinet, který následně dostane důvěru parlamentu či sněmu podle předmětného státu. ústava. „Evropa není izolovaný ostrov“, zdůraznil Vladimír Špidla, předseda Evropského hnutí v ČR, a dodal: „Evropská unie musí být efektivnější v rozhodování a silnější vůči výzvám, kterým nyní čelíme“. Cestu vidí především v opouštění mezivládní metody a přemýšlení, jak udělat všechny procesy v EU komunitárnějšími. Nejsme povinni použít zrušení veta, ale očekává se, že hlavy členských států, či jejich premiéři najdou způsob.

„Jedním z těch kroků je personální unie mezi předsedy Evropské rady a Komise“, mnohokrát opakoval Ivo Kaplán, šéf Evropského Institutu Renaissance. Taková debata o prohloubení před rozšířením EU je nezbytná pro období příštích pěti let. Rozhodnutí má v rukou Rada EU – stále složená z ministrů členských států.

Vladimír Špidla rovněž požádal o vedení diskuse o jednotné měně, která musí být závazná pro budoucí státy sjednocené Evropy. Sdílené kompetence kompetence – suverenita v moderním ústavním pojetí je ve světě jedinečná a my Evropané můžeme celému světu vysvětlit, že existuje cesta budoucnosti. Pro klimatickou krizi je typické najít cestu, jak na světové úrovni udělat něco, čím bylo Evropské společenství uhlí a oceli před téměř sedmdesáti třemi lety – můžeme parafrázovat závěry Vladimíra Špidly. Pier Virgilio Dastoli se soustředil na ochranu společných hodnot a jejich role v příštím procesu Renew Europe. V každém případě musíme Listinu základních práv považovat nejen za součást, ale i za nevyhnutelný prvek všech našich úvah o Refoundation Smluv, které kodifikují primární právo EU. Pro naši prosperitu potřebujeme jednotný trh. Abychom měli dobře fungující postavení tohoto trhu, potřebujeme sebevědomí a schopnosti chránit hranice území, kde působíme podle „Acquis Communautaire“, což není jen EU, ale Švýcarsko, Norsko, Lichtenštejnsko a také ostrovy a některá francouzská území v Tichomoří, Indickém oceánu, Latinské Americe nebo nizozemské ostrovy v Karibiku atd. European Movement International v čele s téměř legendárním belgickým premiérem Guyem Verhofstadtem vítá výsledek hlasování Evropského parlamentu o posunutí závěrů debaty o budoucnosti Evropy na úroveň Rady EU ke svolání zástupců členských států, aby nejen diskutovaly, ale pokud možno skutečně vyjednaly schéma, které by reagovalo na vývoj 21. století v rozumně realistickém smyslu. Mohlo by to být skutečné znovuzaložení Evropy, jak připomněl velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, že bez takové struktury, jež známe jako stát včetně jednotné bezpečnostní, obranné a zahraniční politiky Evropy, nemůže hrát důležitou roli ve světové konfiguraci bez USA, Velké Británie, Kanady a jejich spojenců z asijského kontinentu.

Na druhou stranu pan Philippe Michel Kleisbauer zdůraznil, že francouzský postoj k evropskému společnému odstrašování je stále otevřený, jak zdůraznil Emmanuel Macron před mnichovskou bezpečnostní konferencí před téměř třemi lety. V té době to německá kancléřka nereflektovala, možná se tak v dalších letech stane. Problém evropské strategické autonomie v otázkách obrany a zahraničních věcí spočívá v tom, že neexistuje možnost mít vůli, kde ostatní naslouchají pouze vedoucímu státu, poznamenal Petr Jantač. Co dělat, abychom to překonali?

Jde o společný úkol a měli bychom si to stanovit jako prioritní cíl jednání v příštím parlamentním období, které začne těsně po ukončení hlasování v členských státech EU několik dní po 6. červnu 2024.

Otázka rozšiřování zde tentokrát bude od samotného vstupu do nového období Evropského parlamentu. Cestu ke schválení bychom měli učinit flexibilnější s respektováním mnoha jedinečných kulturních prvků některých kandidátských zemí. V praxi, když chceme mít Evropské politické společenství s téměř 40 státy, musíme rozlišovat mezi obranou území a dodržováním všech regulací a ochran jednotného trhu a měny. Řešení je nutné hledat už do konce tohoto desetiletí, zdůraznili někteří řečníci.

Viktor Daněk jako bývalý novinář nás všechny žádá, abychom našli jednoduchá vysvětlení pro pochopení našich kroků u lidí, kteří nejsou obeznámeni s komplexností připravované změny, kterou je nutné v Konventu projednat jako výstupy z debat, které se prováděli v různých formátech v členských státech i na evropské úrovni v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Demokracie je účinná, když víme, kam jít. Měli bychom mít vizi a nástroje, jak toho dosáhnout. Washingtonská smlouva je způsob ochrany našich území. Do budoucna musíme usilovat o efektivní rozhodovací proces, zavádějící politiky uvnitř komunity mnohem rychleji a spolehlivěji. Není nutné mít politiky s charismatem. Potřebujeme argumentaci, která nás dovede k dosažení daného cíle. Jde však o implementaci například průmyslového plánu Net Zero, který je již schválen a jehož prostřednictvím můžeme zajistit mnoho nových dobrých, kvalifikovaných pracovních míst pro evropské občany. Jaký je nyní krok, to je probuzení evropských demokratů, kteří chtějí vytvořit jednotný prostor pro Evropany, aby sledovali stejné hodnoty a zájmy, které mají být chráněny.

Rozšíření o západní Balkán bylo dalším tématem konference, na kterém se podílel Miodrag Vlahovič, který se obává, že jsou zpět v procesu rozšiřování 20 let. Apeloval, že nemůžeme čekat na Srbsko, až si to rozmyslí. Černá Hora žádá o jasný individuální plán, jak je vzít jako řádného člena v co nebližší budoucnosti. Pan Kleisbauer zdůraznil, že falešné zprávy jsou součástí boje. My na ně musíme počkat a vytvořit řádný plán vysílání informací, přípravy různých sociálních platforem a sítí. Válka je tady a prakticky tam nebylo tolik mezer, kdy by jí v nějaké formě nebylo. Možná v roce 2008, ale tehdejší krize Lehman Brothers překonávala možnou cestu k vytvoření dohody mezi námi a Ruskem. Je to navždy? Mohla by tu být šance, protože skončilo období, kdy Rusko stavělo své impérium na manipulaci s vědomím masy lidí. Tato výzva pro nás ukazuje, jak je kybernetická bezpečnost zásadní pro evropský úspěch v bilaterálních jednáních se státy BRICS a jejími spojeneckými státy. Nemůžeme vnímat EU jako subjekt, který nám něco nařizuje nebo zakazuje. Měli bychom mít evropské společenství jako symbol míru a mnohostranné spolupráce.

Ivo Kaplán a Dana Mojžíšová