Vyhledat


Petr Janyška: Macron chce posílit obranu Francie dobrovolnickou vojenskou službou
Putinova hybridní válka proti Francii Veřejnost ovšem vidí, že Putin už teď vede proti Francii hybridní válku, jejímž cílem je nahlodat národní soudržnost a vyvolávat nebo přiživovat domácí konflikty. Moskva třeba nedávno rekrutovala pár lidí z východní Evropy, kteří poházeli před mešitami ve Francii vepřové hlavy, což pobouřilo francouzské muslimy, nebo nasprejovali na zeď Památníku Šoa rudé dlaně, což mělo zase pobouřit francouzské Židy. Nemluvě o stálém proudu dezinformací


Pozvánka na výstavu Martina Patřičného: DŘEVO
Co všechno se dá ve dřevě najít, jaké příběhy se v něm schovávají a co všechno se z něj dá vytvořit? Odpověď na tyto otázky najdete na výstavě Martina Patřičného s názvem DŘEVO v Knihovně Václava Štecha ve Slaném.


100 let od narození Madly Vaculíkové
Srdečně zveme na setkání věnované stému výročí narození Marie – Madly Vaculíkové ve čtvrtek 4. prosince 2025 od 17 hodin v PEN klubu. Připomeneme si osobnost, která výrazně vstoupila do našich životů. Z dosud neznámých vzpomínkových textů, které Madla Vaculíková napsala až v pozdním věku, budou číst její synové Jan a Ondřej. Hlavním bodem programu však mají být osobní vzpomínky přítomných – vyjevování zapomenutých či málo známých příběhů z jejího života, připomínky drobných g


Jiří P. Kříž: Je to tak jednoduché čili Můj první „fake feuilleton“
Prolegomena: Dovolím si nekonfliktně k autorce Zdislavě Pokorné reagovat na její zprávu v Deníku N, 21. listopadu 2025, 13:05 hodin: „Nedá se s ním hnout.“ Proč Turek trvá na m inisterstvu zahraničí, a co Macinka řekl prezidentovi.V prvních dnech sametu sedával na horizontu jeviště (tedy v pozadí), kde zakládali Občanské fórum. Pak vykročil – VPŘED. To ovšem, jak víme od Milana Kundery, bývá konejšivý okamžik pro všechny, protože VPŘED je přece – KAMKOLI. A sluha Jakub i jeho


Přijďte na Symposium MÝTY A SNY ŽIJÍ: Vladimír Macura 80
V roce, kdy si Estonsko připomíná 500 let psaného jazyka a knih, pořádají Česko-estonský klub a České centrum Mezinárodního PEN klubu ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR symposium s názvem MÝTY A SNY ŽIJÍ: Vladimír Macura 80, věnované nedožitým osmdesátým narozeninám českého literárního vědce, spisovatele a významného znalce estonské literatury a překladatele Vladimíra Macury. Akce se uskuteční 19. listopadu 2025 od 17.00 do 20.00 hodin v prostorách Ústavu pr
Jiří P. Kříž: ZÍTRA TO SPUSTÍME! a TOMU BUDIŽ VĚNEC DÁN
Lidi milí! Ani včerejší den jsem neprožil zbytečně. Napsal jsem text Zítra to spustíme! (posílám v příloze). Je v té nedlouhé causerii hodně divadla – v Praze Na Chmelnici 17.11.1989, přiměřeně politiky – s Motoristou Turkem 17.11.2025, a taky trocha nostalgie při určení největšího hominina lidské historie. Na rozdíl od fejemailu Pavla Kohouta (97) Komu věnec budiž dán, v němž spisovatel a dramatik s vydatnou pomocí jeho AI Berušky určil nejplodnějšího českého spisovate
Jiří P. Kříž: PAVEL KOHOUT LISTOPADOVÉMU SAMETU 2025 aneb Co je v Česku super-anti-kontra-multi-extra-unikátní
Lidi milí, nejenom divadlu, nýbrž i politice příznivě naklonění, do kulatého výročí čtyřicátin událostí listopadu 1989 zbývají čtyři léta. Tedy přibližně stejný počet měsíců (čtyřicet osm), jaký má před sebou vláda zázračné jednoty, pohody a vzájemné podpory poslanecké imunity svých trestně stíhaných členů, jakož i podržtaškové podpory střetu zájmů předsedy, vydrží-li jí nerozborná spolupráce a vůle k nerespektování čehokoli, co Václav Havel v dobré víře mínil jako možnost vz


246. Interdisciplinární seminář ZČU: Změnilo se vnímání svobody, pravdy a dějin od sametové revoluce?
Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni pořádá u příležitosti oslav 17. listopadu 246. seminář, který se uskuteční v úterý 18.11. od 15:00 v přednáškovém sále Západočeského muzea. V průběhu odpoledne nazvaném Změnilo se vnímání svobody, pravdy a dějin od samové revoluce? uslyšíte trojici významných osobností humanitních věd: Daniela Kroupu, Alexandru Alvarovou a Ondřeje Vaculíka.


Zemřela básnířka a spisovatelka Jana Štroblová
Jana Štroblová byla velice laskavá a senzitivní, s velkým citem pro spravedlnost a morální hodnoty. Milovala vše živé, řadu let se věnovala ochraně zvířat a zlepšení jejich podmínek, ostatně na tom, aby zvíře nebylo legislativně bráno jako věc, ale jako živý tvor, má velkou zásluhu. Každý rozhovor s ní byl exkurzí do tajů českého literárního života, často obohacený o postřehy s filozofickým a duchovním přesahem, třeba o samotném významu slov či bytí člověka. Nakladatelství Th


